Dáš si také ?
Crr, crr! Copak se děje? Á, sms. Kdopak jsi to vzpomenul v tuto podvečerní hodinku? „Ahoj Rudo, dnes večer se pro
tebe stavíme s našimi přáteli a půjdeme do pizzerie“ no co, v plánu sice byly k večeři těstoviny, ale proč ne.
Koneckonců pizzu bych si taky dal. Čekám již před dveřmi a jelikož bydlím na okraji města, nejsem vystaven jeho
ruchu. Proto se okamžik poté co se usadím na schodech přede mnou rozeznívá orchestr z přírodní říše. Ještě mnoho
ptáčků nespí a jejich zpěv na dobrou noc zní po celé ulici. K tomuto zpěvu se přidávají ješte cvrčci a orchestr
je tak kompletní. Je to čisté pohlazení mé duše.
Po chvilce poslechu zaslechnu v šeru chichot.
Hlasité „ahoooj !“ se ozývá od právě přicházejících přátel.
„Ahoj Rudo, tak vidím,že jsi připraven“ vykřikne už jistě hladový Mirek.
„Zdravím vás přátelé, ano můžeme hned vyrazit.“
Netrvá to dlouho a my usedáme za stoly v naší oblíbené pizzerii.
Sedíme venku na zahrádce, protože ve vnitř bylo už plně obsazeno.
V duchu si tak říkám, že je to i lepší.
Během okamžiku je u nás pan vrchní a my mu sdělujeme naši objednávku.
Mezitím než nám přinesou naše objednané pizzy se bavím s přáteli.
Najednou mě však zaujme skupinka mladých lidí sedících hned vedle našeho stolu.
Co to? Co se to se mnou děje? Že by to byla nemoc?
Avšak to se mi brzo vyvrátí. Najednou cítím, že se ochladilo.
Přestávám zřetelně vnímat přátele.
I zrak se mi mění najednou všude kolem vnímám znetvořené útvary jen vzdáleně podobné člověku. Co se to děje ???
V tu chvíli rozštípne vzduch hlas od mladíka, sedícího u vedlejšího stolu.
„Tak si dej taky Honzo. Vždyť tady kouříme všichni! No jasný,ber dokud je.“
Okolo těchto lidí krouží jako supi pár těch znetvořených duší. Jen slyším jak na ty mladíky volají:
,,Dejte si další, jen si dejte!“ Neustále je ponoukají a to se stupňuje. Od lidí se opět ozve…
,,no tak už si konečně vem!“ Náhle však , jako úder meče zazní: „NE“! Z toho mám i já dobrý pocit.
Ovšem těm připoutaným duším, jak se nazývají, se to už tak moc nelibí. Začínají se nad ním slétávat a útočit na
něj, našeptávajíce mu „ať už si konečně zapálí!“
Najednou se nad tímto mladíkem objeví zářící postava. Je to nádherný rytíř s mečem.
Že by to byl anděl strážný tohoto mladíka? Ano!...rytíř začíná odhánět od mladíka tyto duše a na štěstí se mu to
daří. Jeho síla pramenila z toho přesvědčivého NE! Boj je brzy u konce. Rytíř dokázal zahnat duše od svého
chráněnce.
A právě tento den jsem si uvědomil co znamená slovní spojení ,,Síla myšlenky“.
Zlo nás obklopuje každý den a my se mu musíme naučit říkat své NE!
obrázek převzat ze stránek ao-institutu
© Pravda a čest