Byl jednou jeden kluk, který měl špatný charakter.
Jeho otec mu dal pytel plný hřebíku a řekl mu, že pokaždé, když s
nikým ztratí trpělivost, musí zatlouct jeden hřebík do zahradního
plotu. První den zatloukl kluk 37 hřebíků do zahradního plotu.
V
následujících týdnech se naučil ovládat. Počet hřebíků v zahradním
plotu byl stále menší. Naučil se, že zatlouct hřebík je namáhavější
než se ovládnout. Konečně přišel den, kdy kluk už nemusel zatlouci
žádný hřebík. Takže šel za otcem a řekl mu to.
Otec mu tedy řekl, že
má každý den vytrhnout jeden hřebík ze zahradního plotu, když se
ovládne. Konečně mohl kluk otci říct, že všechny hřebíky z plotu
vytrhl.
Otec mu přinesl zahradní plot a řekl mu: "Můj synu,dobře sis
počínal, ale i přesto se podívej na ten zahradní plot. Je plný děr.
Ten zahradní plot už nikdy nebude jako dřív. Když se s někým hádáš a
řekneš mu něco zlého, tak mu tady necháš ránu. Můžeš zasunout do
člověka nůž a můžeš ho potom vytáhnout. Rána zůstane. Nepomůže, když
se mockrát omluvíš, rána zůstane. Slovní rána je stejně bolestivá
jako tělesná rána.
Přátelé jsou vzácnými drahokamy, přivádějí tě k
smíchu a dávají ti odvahu. Jsou připraveni ti naslouchat, když je
potřebuješ, podporují tě a otvírají ti srdce."
www.zbynekmlcoch.cz
© Pravda a čest